Lontscape Ukemi

Výstava ukazuje na nové možnosti tematizace tradic v současném umění. Ve středoevropském kontextu je téma lidové kultury vnímáno obezřetně vzhledem k jeho zneužití národními ideologiemi. Přitom pohyb na současné umělecké scéně ukazuje možnosti zcela nové perspektivy. Například projekty v oblasti sociálně-participativní, performativní a nových médií zohledňují prvky, které nejsou s lidovou kulturou tradičně spojované. Jde o důraz na sociální, environmentální či spirituální aspekty, jejichž forma je navíc univerzálně srozumitelná i v globalizovaném kontextu. Požadavek etnografické autenticity se ukázal být jedním z modernistických mýtů o subalterním druhém na venkově. S pádem uměleckého folklorismu se otevírá nový pohled na lokálnost a tradice. Ty se mohou stát environmentálním prostorem, ve kterém lze budovat síť vazeb podobně jako v rámci ekosystému. Komunitních, spirituálních i zcela prakticky funkčních. S odkazem lidové kultury lze vést dialog v různých oblastech od architektury a komunitních projektů až po fyzické bytí člověka v krajině skrze práci nebo umění. Je to pravý opak útěku k minulosti. Digitalizace otevřela nové možnosti v rámci globalizované lidské zkušenosti. Její součástí může být i dílčí kritika vlastní podstaty některých tradic. Nebo kritika způsobů, jimiž jsou představy o „lidovém“ transponovány do masové kultury a estetiky.

Záměrem výstavy je demonstrovat některé z těchto přístupů. Daniela Baráčková, Lucie Králíková a Pavel Jestřáb, stejně jako autor tohoto textu, vytvořili několik děl určených specificky pro výstavu. Vznikl tak prostor, v němž se jednotlivá díla mohou přes svoji odlišnost doplňovat a prostupovat. Koncepce jednotlivých častí navíc simuluje tradiční funkce tří základních místností venkovského domu.

Miroslav Maixner