Barevná i věcná střídmost, absence křiklavých hraček a s nimi i motivů, to vše provází specifika vzdělávání, které je postaveno na Montessori pomůckách. Náš návrh však ze všeho nejvíce odráží jeden ze základních principů Montessoriovské pedagogiky, a sice tzv. připraveného prostředí. Podle této zásady bývá prostor uspořádán do koutků, v nichž se často odehrávají tzv. skutečné aktivity. Děti pracují na skutečném ponku, zatloukají skutečným kladivem skutečné ostré hřebíky, vaří ve skutečné kuchyňce s plnohodnotným dřezem, sporákem a troubou, skutečně pečují o rostliny na zahradě atd. Mezi aktivitami si děti svobodně vybírají, rozvíjejí své vnitřní motivace podle individuálních potřeb. Tyto koutky nejsou jen symbolické, skutečně jsou umístěny v koutech, které se propisují z interiéru do exteriéru, kde vytvářejí své negativní obrazce – koutky v zahradě. Naší ambicí bylo připravit členité prostředí tak, aby podněcovalo zájem dětí samo o sobě a pomáhalo jim vnímat svět, včetně světa architektury jako něco nesamozřejmého, hodného přemýšlení.
„Svět nepatří poslušným dětem. Svět patří těm, kdo ho znají dost na to, aby ho dokázali změnit.“
